Stavba tunelu Dobrovského v Brně zastavena, zklidnění dopravy v nedohlednu

Stavba tunelu Dobrovského zastavena, ke zklidnění dopravy v roce 2011 nedojde
Klíčová stavba tunelu Dobrovského v brněnských městských částech Žabovřesky a Královo Pole, která je součástí velkého městského okruhu, je zastavena. Přitom se dosud do tohoto projektu investovalo přibližně 5,5 miliardy korun. Obyvatelé se tak této stavby v původním termínu listopad 2011 nedočkají.

Stavební povolení na stavbu pozbylo platnosti. Po třech letech rozhodl Městský soud v Praze o žalobě občanského sdružení VMO Brno a zrušil rozhodnutí o odvolání Ministerstva dopravy ČR ve věci stavebního povolení na stavbu „Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B“. Věc mu vrátil k dalšímu řízení.

„V obecném měřítku, bez ohledu, zda jde o stavbu státní či soukromou, nemá podle příkladu v Brně investor prakticky žádnou jistotu, že může svoji investici začít realizovat, aniž by věděl, že mu v půlce výstavby soud nezruší stavební povolení. Jde podle mého o významný precedens, který může řadu investorů odradit,“ říká generální ředitel ŘSD Jiří Švorc.

Soud dal v říjnu 2010 za pravdu námitce občanského sdružení, že nebyly dodrženy zákonné limity v oblasti ochrany před hlukem. Občanské sdružení VMO Brno dlouhodobě proti stavbě velkého městského okruhu protestuje, nejčastěji právě ohledně hlukové zátěže. Důvodem rozhodnutí městského soudu však nebylo nedodržení zákonných hlukových limitů, ale dle názoru soudu nedostatečné zdůvodnění nedodržení těchto limitů ze strany správních orgánů.

Jádrem sporu jsou tzv. hygienické limity chráněného venkovního prostoru staveb po uvedení stavby do provozu. Reálné zjištění, jaký hluk bude při provozu stavby vznikat, není ve fázi přípravy možné. Z tohoto důvodu se zpracovávají hlukové studie, které pouze modelují budoucí očekávané hlukové zatížení v okolí stavby.
Teprve po zprovoznění komunikace jsou zaznamenány reálné údaje a následně prochází stavba případnou úpravou, aby se splnění požadovaných zákonných limitů zajistilo.

„Přesnou výši hlukového zatížení nikdy nedokážeme prokázat před samotným zprovozněním celé stavby. V praxi, která je běžná po celém světě, se stavba připravuje tak, že je do dokumentace uvedena přibližná hodnota hlukové zátěže. Samotný provoz pak určí přesnou výši. A pokud by docházelo k hlučnosti vyšší, než bylo odpovědnými orgány povoleno, prochází stavba úpravou. V konečné podobě pak výše hlukové zátěže odpovídá povoleným limitům“, říká ředitel Švorc.

Podobně jako ŘSD jsou rozhodnutím městského soudu zaskočeni i starostové okolních městských částí. Z průzkumu mezi některými z nich plyne především obava z toho, že záměry občanského sdružen VMO Brno jsou účelové s cílem brzdit nebo dokonce zmařit celou stavbu.

„Aktivity Občanského sdružení VMO Brno vnímáme jako negativní, neužitečné až destruktivní,“ říkají jednotně starostové. Podle nich existují oprávněné pochybnosti, zda jsou oficiální důvody tohoto sdružení vůbec skutečné. Navíc v rozporu se zájmem naprosté většiny obyvatel města Brna.

Stavbu všichni oslovení starostové považují za velmi významnou nejen pro fungování města jako celku, ale i pro plynulost dopravní infrastruktury v Jihomoravském kraji. „Jedná se o nejdůležitější dopravní stavbu v Brně a naprosto klíčovou pro Žabovřesky a Královo Pole. Situace na objízdných trasách je zcela neúnosná a překračuje povolené limity,“ zní jednotně ze strany starostů. Uzavření průjezdu staveništěm by pro Brno znamenala kolaps dopravy.

Někteří starostové zpochybňují rozsudek soudu stejně jako generální ředitel Jiří Švorc. Podle nich jde o precedentní zneužití nedokonalého právního řádu České republiky. Ze 2/3 realizovaná stavba za mnoho miliard korun ve veřejném zájmu mnoha tisíc obyvatel Brna je zastavena v domnělém zájmu velmi úzké skupiny lidí.
Závěrem upozorňují, že zastavení stavby a zdržení zprovoznění tunelu zásadně zhorší již dávno neúnosnou dopravní situaci v dotčených městských částech. Poukazují na konkrétní případ provozních havárií z prosince 2009 na ulicích Minská a Horova. Odklad zprovoznění této stavby bude mít fatální dopad na plánované rekonstrukce inženýrských sítí, které jsou již dnes v havarijním stavu.

Občané městských částí Brna si stěžují na konkrétní omezení, jako je hlučnost, otřesy, prach a zvýšené riziko přecházení vozovek. Zejména potom na přetížení základního komunikačního skeletu a místních komunikací v souvislosti s nezprovozněním nové komunikace.

ŘSD dosud do výstavby investovalo kolem 5,5 miliardy korun. Zastavením stavby dojde ke zpoždění termínu zprovoznění téměř o půl roku a škodám, které si v závislosti na délce přerušení prací vyžádají kolem 58 milionů Kč měsíčně nad rámec rozpočtu stavby.