Premiéra Jaroslava Valtra s Liazem na Silk Way Rally se vydařila

Premiéra na Silk Way Rally se vydařila
Po dramatickém úvodu soutěže už v liazce řízené Jaroslavem Valtrem všechno klapalo

Byla to škola, jakou Jarda Valtr (na snímku vpravo) nepoznal. Při Silk Way Rally měl ale vedle sebe rádce, na něhož se mohl stoprocentě spolehnout. Ve zbrusu novém kamionu Liaz stáje KM Racing s ním totiž jel týmový šéf, sedminásobný účastník Rallye Dakar, skvělý pilot a konstruktér Martin Macík. Posádka, jíž doplňoval ještě nejmladší z rodu Macíků, tak zvládla premiéru pilota i vozidla na jedničku, což dokumentovalo celkové třinácté místo a řada dílčích etapových umístění v první desítce.

Úvod ruské soutěže mezi Moskvou a Soči však začal dramatickým okamžikem, který naštěstí dopadl pro trojicii v liazce dobře. „Měli jsme štěstí v neštěstí, že jsme ustáli nebezpečnou situaci v první etapě. Karambol vznikl kvůli závadě, která se projevila v nejnevhodnějším okamžiku. Nejspíš povolil svár na tyči řízení, což byla zřejmě vada materiálu. Praskla v momentě, kdy jsme najeli na rovný dlouhý úsek, a letěli asi stodvacítkou. Protože tam ale nebylo potřeba kroutit volantem, hned jsem to nezpozoroval,“ začal své vyprávění Valtr.

Na vině byla zlomená tyč řízení

„Teprve po chvíli, když jsem chtěl malinko korigovat směr, jsem s hrůzou zjistil, že kamion neřídí. Zaječel jsem na Martina, že to nezatáčí, a on na mě hned začal řvát, ať brzdím. Bylo to však už v místě, kde končil volný úsek, a řítili jsme se se zablokovanými koly do lesa. Rychlost se sice snižovala, ale stejně jsme se otřeli o dva stromy. Bylo to obrovská klika, že jsme je netrefili přímo. Takhle jen větve rozmlátily čelní sklo a urvalo se zrcátko,“ pokračoval. „Když jsme se dostali z lesa, opravili jsme řízení a dojeli do bivaku. Museli jsme sice ubrat na rychlosti, protože tyč držela na nějakých pěti závitech, ale nakonec provizorium do cíle první etapy vydrželo.“

Přes noc mechanici dali všechno do pořádku a během týdenní soutěže se už podobná situace naštěstí neopakovala. „Celý týden byl hlavně o tom, naučit se ovládat auto, ve kterém jsem nikdy neseděl. První erzeta byla vlastně mým nejen prvním závoděním, ale i trénováním s tímto vozem, protože před tím jsem s ním najel jen dva tisíce kilometrů po silnicích. Časem jsem už vstřebával návyky a pokyny, které mi Martin předával, a zvykal si na velké auto. Dalo mi to hrozně moc, ale na výsledku, který jsme v Rusku udělali, má devadesát procent zásluhu on. Bez Martina bych vůbec nebyl schopný takový závod absolvovat,“ přiznal.

Kvůli Dakaru si pořídí trenéra

Macíkovo „učení“ spočívalo hlavně v tom, že Valtrovi ze začátku říkal skoro všechno nezbytné, ale postupně se s radami mírnil, takže musel sám přicházet na to, jak má řadit a brzdit, nebo jak má který úsek projet. „Měli jsme v podstatě čtyři oči a postupně jsem získával na jistotě. V maratonské etapě jsem ale musel trochu stáhnout opratě, protože jsem ji fyzicky nezvládl. Bylo to asi z horka a prachu, bylo potřeba ubrat, neriskovat a v pořádku dojet do cíle. Závěr se nám ale vydařil. To už v kabině fungovala naprostá souhra a skvěle nám to šlapalo. Nebýt malého zakufrování a startu z dvanácté příčky, kdy nás zdržovalo předjíždění pomalejších soupeřů, mohli jsme v etapě udělat druhé místo,“ říkal Valtr o předposledním dílu Silk Way Rally, v němž liaz s číslem 306 nakonec dojel čtvrtý.

V Rusku se ukázalo, že směrem k Rallye Dakar bude muset zlepšit fyzičku. „Skvělá kondice je hodně důležitá. Zvlášť při maratonských etapách, kterých bude během dvoutýdenního Dakaru víc než na Silk Way Rally. Věřím, že pak se dá bez problémů jet klidně někde kolem toho pátého místa. Budu si na to muset najmout odborníka a zbývající měsíce se věnovat tréninku a regeneraci,“ poznamenal Valtr.

V Tunisku bude pilovat jízdu v dunách

Na závěr ještě pochválil týmovou techniku. „Kamion je podle mě naprosto fantastický. Martin a mechanici na něm odvedli obrovský kus práce. Celé auto skvěle poslouchá a výborně brzdí. Chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykl, protože je to něco jiného než brzdit v normálním terénním autě, na jaké jsem byl zvyklý. Motor šlapal jak hodiny a když se upravil výkon, nemělo to chybu,“ liboval si.

Nejbližším pokračováním v přípravě bude zářijové soustředění KM Racingu v Tunisku. „Tam se budu učit jezdit v dunách. Umím to sice s malým jeepem, ale potřebuji otestovat pouštní podmínky i s kamionem,“ dodal. min