Zklamání a rozpaky. Asi tak by se dalo popsat rozpoložení Martina Plechatého

Martin Plechatý po Rallye Dakar
Čtyřkolkář se technické závady svého stroje obával už před startem

Zklamání a rozpaky. Asi tak by se dalo popsat rozpoložení Martina Plechatého po návratu z Rallye Dakar. Technická závada na čtyřkolce Yamaha Raptor přišla už v šesté etapě. Prasklá kovová součástka vystavila jezdci stáje KM Racing nemilosrdné stop, a to znamenalo, že ani na druhý pokus do cíle nejslavnějšího motoristického maratonu nedojede.

S odstupem tří týdnů se Martinovi nechtělo moc vzpomínat na okamžik, kterým pro něj všechno skončilo. „Nemám žádné superzážitky, o nichž by se dalo něco vyprávět. Nebylo na tom nic zajímavého, žádný pád, jen obyčejná technická závada, která se na místě nedala opravit,“ vrátil se mladoboleslavský motocyklista k pouštní etapě z Iquique do Ariky na chilském území.

„Ono se tom špatně vypráví. Jedeš v klidu, na jistotu, užíváš si to a pak to najednou z ničeho nic přijde. Samozřejmě čtyřkolka při rallye v těžkém terénu trpí. Několikrát dostala ránu a poměrně velká přišla o den dřív. Je možné, že tam byl počátek všeho. Potom se při jízdě hlubokým pískem a po mírném doskoku z duny zřejmě dílo zkázy dokonalo,“ rozpovídal se přece.

Problém se dá těžko předvídat

Poškozenou součástkou byla spojovačka řízení. Ulomila se z hliníkového držáku, což je závada, která se nedá provizorně opravit. Čtyřkolka byla nepojízdná, protože nebylo možné řídítky ovládat přední kola. I když se Martin snažil něco vymyslet, nakonec musel před technickým problémem rezignovat.

„Takové situace ovšem k Dakaru patří. Jezdce mohou potkat v podstatě tři věci. Buď nevydrží psychicky, nechá se unést a havaruje. Další možností je, že člověk nezvládne soutěž fyzicky a musí vzdát. No a na mě zbyla třetí varianta - nevydržel mi materiál,“ pokračoval Plechatý.

Přiznal, že se naplnily jeho obavy a že s něčím podobným tak trochu počítal. „Dokonce jsem to před startem předpověděl v rozhovoru pro Českou televizi. Prohlásil jsem, že zkraje nebudu útočit na čelní pořadí, ale že se obávám, aby mě nezradila technika. A ono opravdu přišlo,“ krčil rameny. „Při takovém závodě se dá ovšem těžko předvídat, kterému dílu právě hrozí únava a jestli je čas ho vyměnit. Navíc může jít o vadu materiálu, což se na odlitku nedá poznat.“

Na zpáteční cestě si rallye užil očima diváků

Plechatý musel čtyřkolku v poušti Atacama opustit a odletěl pořadatelským vrtulníkem. Do bivaku však nezamířil přímo. Posádka sledovala celou trať speciálního úseku a přistávala u každého, kdo měl nějaký problém. „Trvalo to snad čtyři hodiny a pro mě to byl zážitek, protože jsem něco takového viděl zblízka poprvé. Den volna jsem pak strávil bez čtyřkolky a organizátoři ji k týmu dopravili až po následující etapě. Byla hodně poškozená, protože jim ještě někde po cestě spadla z náklaďáku,“ vyprávěl o neslavném osudu svého stroje.

S mechanikem jim dalo potom hodně práce, aby quad zprovoznili a do Buenos Aires mohl dojet alespoň po silnici. Celkem najel skoro devět tisíc kilometrů a tohle putování pro něj byla malá náplast na to, jak skončil. „Byl jsem rád, že jsem se nevracel předčasně s nějakým zraněním a podle svého uvážení jsem se toulal jihoamerickými pláněmi, což může být sen mnoha lidí,“ hledal pozitiva, k nimž patřilo i to, že měl možnost poznat rallye očima diváků.

„Byl to pro mě přínos, protože jsem mohl třeba posoudit, jak funguje servis u jiných týmů. Dával jsem pozor, jak si vedou soupeři, na což není za normálních okolností čas. Když jsem s nimi v závodě, musím se zaměřit hlavně na sebe. Musel jsem obdivovat, jak jezdí řada mladších kluků, kteří jsou už lepší než já. Vlastně každý, kdo nastoupí k tak těžkému a dlouhému závodu jako je Rallye Dakar, má můj obdiv,“ vyznal se šestatřicetiletý motocyklista.

O dalším Dakaru rozhodne realizace nápadu

O následujícím období má Martin svou představu, kterou ovšem nechce naplno odtajnit. „Co se týká ježdění, nosím v hlavě určitý nápad, o němž zatím nevím, jestli se dá zrealizovat. Pokud ano, tak do toho půjdu, ale ještě je předčasné ho konkretizovat. Také nemám jasno, na jaké soutěže během sezony vyrazím. Letošní rok bude pro mě totiž hodně pracovní. Jsem zaměstnancem a firma mi dovoluje trávit hodně času jinde než v práci. Teď ovšem nastal čas, abych jí to vynahradil,“ naznačil nejbližší program.

Co se týká Rallye Dakar 2012, není vyznavač čtyřkolového motocyklu ještě úplně rozhodnutý. „Na letošním startu jsem si říkal, že po loňské nevydařené premiéře, kterou jsem kvůli své chybě a nehodě nedokončil, bych napodruhé rád dojel do cíle. Teď už mi to ale připadá na hraně. Hodně zvažuji, jestli se mám o to znovu pokoušet. Všechno bude asi záležet na tom mém nápadu. Když ta idea nepůjde uskutečnit, tak spíš nepojedu,“ dodal.