Sýkorova rakouská stříbrná nedokončená
Ke svému prvnímu startu na velké soutěži MMČR si Jan Sýkora a Martina Škardová vybrali náročnou 25. IQ Jänner Rallye. Nelitovali, přestože již samotné seznamovací jízdy byly hodně dlouhé a náročné a soutěž jim dala také co proto.
Spousta novinek čekala na posádku ze Západních Čech již před startem. „Malinko nás děsil odjezd na Jänner už v pondělí, na což jsme dosud nebyli zvyklí. Veškerá organizace přípravy servisu a dopravy auta tak zůstala na našich mechanicích. Byla to naše první velká soutěž a měli jsme obavy z napsání tolika rychlostních zkoušek. Ukázalo se však, že vše by se to dalo stihnout i za kratší dobu.
Největší komplikací při tréninku byla závada na poloose našeho tréninkového golfu. Tu se nám naštěstí podařilo ve velmi krátkém čase odstranit, hlavně díky velké pomoci Pepíka Petáka, za což mu patří náš obrovský dík. Soutěž nám sice nenadělila sníh, ale ten dokonale nahradilo na mnoha místech vytahané bláto,“ popsal Honza své první dojmy z Rakouska.
Soutěž začala divácky hojně navštíveným čtvrtečním prologem a zde zajel Honza s Martinou slibný třetí čas ve třídě A5, za oběma soupeři s kitovými feliciemi, Ducháčkem a Kopelentem. „Na prolog jsme samozřejmě odjížděli s určitou nervozitou z tak dlouhé soutěže. Už od začátku nás však potěšila krásně uklouzaná trať,“ pochvaloval si podmínky Honza o kterém je známo, že přímo vyhledává jízdu dveřmi napřed. Již před startem trošku zatrnulo Martině. „Před odjezdem ze servisu na prolog mi přestal mi fungovat interkom. Naštěstí Jirka Brynda vše bleskově opravil,“ dodala již s úsměvem Martina.
Do páteční etapy vstoupila posádka felicie v barvách Auta 24 velmi dobře. Druhou erzetu vyhrála a dostala se do vedení početně obsazené třídy A5. Problém se startérem a následná penalizace třicet vteřin ji však odsunula na čtvrté místo. Pořadí po RZ 4 tak bylo následující: 1 Ducháček, 2 Kopelent +7,5, 3 Novák +13,7, Sýkora +23,9, 5 Mühlberger +1:41,7, 6 Levora +2:05,6, 7 Vodička +2:27,7, 8 Schmidt +3:48,2.
„Ráno nám bohužel přestal fungovat startér. Klukům se ho sice podařilo v krátkém desetiminutovém servisu vyměnit a stihli i přezout pneumatiky, závada se ale ukázala vážnější a auto nadále nechtělo startovat. Museli jsme tudíž pořád myslet na nutnost vyvarovat se jakékoliv krizovky na trati a zhasnutí motoru.
První vložky se jely na mokru a na mokrých gumách. To pro mě byla úplná novinka. Nikdy jsem na nich nezávodil a bylo fantastické, jak tyto gumy na mokru fungují,“ zmiňuje Honza peripetie úvodní sekce.
Ani v páté rychlostní zkoušce se však západočeské posádce nevyhnuly problémy. Tentokrát vypadlo plynové lanko. Ještě hůře však dopadli o erzetu později Sláva Ducháček s Petrem Dufkem, kteří museli z vedoucí pozice odstoupit po problémech s motorem. Honza s Martinou pak dokázali vyhrát ve své třídě RZ 6 a 11. Posádky tak přenocovaly v následujícím pořadí: 1 Kopelent, 2 Novák +20,0, 3 Sýkora +1:09,2, 4 Levora +4:59,5, 5 Vodička +7:16,3, 6 Schmidt +11:15,7.
„K naší smůle nebyly problémy se startérem jediné. V půlce páté erzety nám vypadlo plynové lanko. Závada, na jejíž odstranění by mělo stačit pár sekund. My však jízdou na čtvrt plynu ztratili spoustu drahocenných vteřin. Aby toho nebylo málo, přestal dobíjet repasovaný alternátor. To už byly velké potíže, neboť jet noční erzety bez šťávy z baterie by bylo hodně špatné.
Do deváté erzety jsme skoro ani neodstartovali a pořadatelé nás už chtěli odtlačit stranou. Já to však nechtěl vzdát a při tlačení pořadatelů jsem neustále zkoušel přes kvalt auto nastartovat. To se nakonec podařilo a já okamžitě držel plný plyn. V následujícím servisu kluci všechny problémy odstranili.
Proto jsme si mohli nakonec krásně zazávodit za tmy. Bylo nám hodně líto odstoupení Slávy Ducháčka, který by nám asi hodně zatápěl,“ litoval Honza odstoupení svého kamaráda a soupeře.
Hned v úvodní sobotní rychlostní zkoušce vypadli z boje o první místo Antonín Novák s Jiřím Vajďákem, kteří udělali na okruhu defekt a ztratili téměř šest minut. Honza s Martinou pak zahájili velkou stíhací jízdu a výrazně snižovali náskok na vedoucí manžele Kopelentovy. Po téměř třicetikilometrové RZ 16 se jim už podařilo dostat o 7,9 do vedení. Následující erzeta však jejich cestu soutěží ukončila. Velký náskok na třetího Mirka Levoru se Standou Viktorou jim však stačil i po využití systému SupeRally k udržení druhého místa, což lze vzhledem k jejich premiérovému startu ve dvoudenní soutěži považovat za velmi pěkný výsledek.
„Na první blátivé vložky jsme obuli hladké slicky. Pro mě to bylo normální rozhodnutí, ale před druhým průjezdem těchto erzet, přezouval na mokré prý i Valda a tak jsme je také zkusili. Byl to výborný tah. Na blátě se mi jelo úplně krásně a časy byly také lepší. Začali jsme dotahovat do té doby suverénního Ladislava Kopelenta. Nejvíce nás překvapila nejdelší třicetikilometrová erzeta. Na ní jsme čekali od Kopelenta obklad, ale nestalo se tak.
My na tuto erzetu kladli velký důraz. Snažili jsme se jet hodně rychle a naprosto precizně si opravit rozpis pro druhý průjezd. Toho jsme se bohužel nedočkali. Na předposlední divácké erzetě na okruhu jsem udělal chybu, krátil jsem zatáčku více než bylo třeba a vymetli jsme díru. Nevydržel kloub poloosy a závod pro nás skončil. Bylo mi to moc líto,“ vysvětlil Honza důvod odstoupení.
„Sobotní etapa byla až na tu trefenou díru naprosto bez problémů. Naštěstí jsme měli dostatečný náskok a tak jsme i přes penalizaci za neodjeté dvě erzety SupeRally skončili ve třídě druzí. Nebyli jsme totiž jediní, kdo měl komplikace. Celkově hodnotím naší první dvoudenní soutěž jako velký přínos. Se sprinty se to nedá téměř srovnávat. Tam je konec závodu dříve, než se stačíme rozehřát a rozkoukat.
V Rakousku jsme si závodění užili dost. Po všech těch komplikacích, které nás provázely už od prvního dne trénování je pro mě skoro zázrak, že jsme se dostali až tak daleko. Musím za to poděkovat především mechanikům. Nejvíce mě nadchly průjezdy bokem na vytahaném blátě. Jen jsem si jich až tolik neužila, protože jsem skoro pořád musela dopisovat do rozpisu,“ shrnula své pocity z úvodní soutěže sezóny 2007 Martina.
„Jänner Rallye se nám moc líbila. Obrovský dík za to, že jsme zde mohli startovat, patří našim sponzorům Auta 24, Autodoprava Kutílek a mému tátovi za finanční podporu, dále firmě S2 Design za nádherný polep auta a mechanikům Vénovi Šmídovi, Martinovi Kohoutovi a Jirkovi Bryndovi z Montcar Autosport za vynikající servisní práci. Nyní už se připravujeme na blížící se Rallye Šumava, kde chceme opět závodit o co nejlepší výsledek. Tentokrát až do cíle. Předpovědi nevylučují ani možnou sněhovou nadílku.
Pro nás to ovšem bude znamenat sehnat nějaké sériové zimní gumy, neboť jsem zaslechl, že i v případě zimních podmínek nebudou na Šumavě kola s hroty povolena. Rozhodně se však moc těšíme. Jänner pro nás i přes výpadek dopadl nakonec nad očekávání a uvidíme, čím překvapí Šumava.
Pohled na seznam přihlášených slibuje ve třídě A5 parádní souboje. Jen nám tam ještě chybí jméno Michala Hory,“ zakončil povídání Honza.
Vlastimil Resl
Motorsport-review.cz
Tisková informace posádky Jan Sýkora – Martina Škardová
Vaše komentáře
