Truckerské finále v Le Mans: Když se mistři volantů srazí s blbcem...
Když se mistři srazí s blbcem...
Známý polský spisovatel, dramatik a publicista Slawomir Mrožek kdysi vyslovil památnou větu. Tato praví, že největší havárie, která muže člověka potkat, je srážka s blbcem.
Netuším, do jaké míry jsou truckeři Albacete, Nittel a Vršecký znalí díla polského velmistra slova. Každopádně, každý z nich už ví, jaké je to srazit se s blbcem v podobě francouzského jezdce Anthony Janieca.
O osudech velkých závodů by měli logicky rozhodovat velcí jezdci. V tomto případě vzal ovšem věci do rukou spíše hodně průměrný majitel řidičského oprávnění z Francie. Ostatně o Janiecových jezdeckých kvalitách vypovídá výmluvně skutečnost, že během deseti podniků letošního šampionátu nebyl schopen získat ani sto bodů. Přesto dokázal Anthony ovlivnit letošní šampionát tak, jako se to nepovedlo nepoměrně kvalitnějším jezdcům.
Pro lepší pochopení nabízíme stručný výčet toho, co Janiec jako nepotrestaný viník (jelo se ve Francii )jedné z největších kolizí posledních let způsobil. Technicky vzato připravil Antonia Albaceteho o možnost obhajoby titulu. V této souvislosti je ovšem nutno říci, že šance Antonia byly veskrze teoretické. Podstatně větší však byly bronzové naděje Davida Vršeckého. Pravda, na Adama Lacka sice ztrácel David osmnáct bodů, do závodu na jehož začátku byla jeho buggyra Janiecovou vinou sešrotována, však startoval z prvního místa, zatímco jeho konkurent se musel smířit s pátou pozicí. Ještě reálnější šanci na třetí místo měli Vršecký s Levettem v týmové soutěži. Před kolizí vedl česko-britský pár shodou okolností před dvojicí Lacko-Janiec(!!!) o čtrnáct bodů. Nakonec prohrál o šest. Asi nikdo nepochybuje o tom, že Vršecký, kterého zastihlo Le Mans ve fantastické formě (nejúspěšnější jezdec úvodního dne) by potřebných sedm bodů získal v suché kombinéze. S vrakem toho, co bylo kdysi závodním speciálem, se ovšem jedná o neřešitelný úkol.
Samozřejmě, že zatímco některé srážka s blbcem bolí, existují i takoví, kteří z blbcova konání v konečném důsledku profitují. V takovém případě bych mohl vznést dotaz, zdali ničitel Anthony nesplnil roli užitečného blbce? A jestli v konečném důsledku nebyl ještě užitečnějším blbcem, než bylo původně zamýšleno. Ale to už bych se pouštěl na hodně tenký led…
Petr Bošnakov
Buggyra